Počátkem roku 1956 byly hotovy prototypy 977/1 a 978, do léta k nim přibyl prototyp 976 (1), jehož karosérie pocházela z KAROSY Vysoké Mýto, do roku 1948 Josef Sodomka, továrna na karoserie.
Prototyp 976 byl poháněn motorem uloženým nad přední hnanou nápravou (2).

(1)
976 z r. 1956

(2)
umístění motoru 976

Prototyp 977/1 měl vzduchem chlazený motor uložený vzadu (4) a 978 byl zástupcem ortodoxního uspořádání. Na existujících snímcích z počátku roku 1956 jsou prototypy 977/1 a 978 zachyceny v jednotném pravděpodobně šedém laku bez jakýchkoliv ozdob. Představu si lze učinit z obrázku (4).
 

V létě roku 1956 došlo k prezentaci všech tří prototypů oficiálním místům v podobě, jakou dokládají snímky (1), (3) a (5).

(3)
977/2, stav z léta 1956

(4)
vzduchem chlazený
 agregát 977/1

Později přibyl ještě vůz 977/2 (6) s upraveným vodou chlazeným motorem z prototypu 976 umístěným vzadu. Alternativně bylo ověřováno také různé sklonění motoru.

(5)
978, stav z léta 1956

(6)
vodou chlazený
 agregát 977/2

Na základě zkušeností s prototypy NOV, s přihlédnutím k technologickým a ekonomicko-politickým možnostem, byla zelená dána koncepci vše vzadu. Ortodoxní uspořádání sice představovalo ověřené řešení, bylo však výrobně nejnákladnější. Pro agregát vpředu a pohon předních kol se zase počítalo s nákupem licence na výrobu kloubových hřídelí přední nápravy nebo s jejich přímým dovozem, a tak byl projekt i přes nejlepší jízdní vlastnosti a v podstatě realizovatelnou karosérii vozu dán k ledu.
V důsledku dlouhého vývoje byl nakonec nový vůz krokem vpřed alespoň zavedením moderní technologie výroby, nikoliv však pokrokovostí koncepce nebo technickým či designérským řešením.
 

V roce 1957 se poprvé objevila čtyřdveřová karosérie. Zkoušelo se postupně vícero prototypů, mezi nimi v několika variantách také tzv. vagonová karosérie s výrazně zkrácenou přídí (7) a (8).

Nakonec převážil tradiční vzhled sedanu a hledal se pouze přijatelný design. Zajímavé dvojstudie na sádrových modelech  z roku 1958 jsou na obr. (9) a (10). Provedení oblejších tvarů (10) nezapře inspiraci vozem Renault Dauphine - vždyť na snímku stojí "dófinka" hned vedle, u modelu ostřejších linií je především na pravé půlce ve směru jízdy patrný vliv designu Renault Floride.

(7)
 988, vagonová karosérie
z r. 1957

(8)
 989, vagonová karosérie
z r. 1957

 

Letopočet uváděný u sádrových modelů naznačoval plánované zavedení do výroby... Od roku 1959 se postupně objevily tři prototypy 990 velmi podobné modelu z obr. (9). Zadní část jedné 990ky, vybavené níže zmíněným motorem OHC s výfukem napravo,  je na obr. (11) a (12).

 

(9)
sádrový model karosérie

(10)
jiný model karosérie


 

Pro důkladné ověření vlastností motoru byl r. 1958 postaven vodou chlazený agregát s rozvodem OHC, který umístili do jednoho z prototypů 988 se zkrácenou přídí. I když tento motor vykazoval mírně lepší výkonové vlastnosti, nepodařilo se zcela odstranit mnohé potíže nejen s novým rozvodem (hlučnost, těsnost olejového čerpadla). Proto byla nakonec dána přednost motoru 990 (OHV). Obrázek (12) však dokládá testování agregátu 988 také v jenom z prototypů 990. Oba typy motorů byly koncipovány pro uvažované tlakové lití hliníkového bloku.
Historie tlakového lití bloku motoru viz Kožíšek P., Králík Jan: L&K-Škoda, II. díl, 120-121.

(11)
sedan 990 z r. 1959

(12)
agregát OHC 988, zde
zastavěný ve voze 990
 

Trojice prototypů 990 byla základem pro stavbu 50kusvé ověřovací série těchto vozů realizovanou do 30.10. 1961. Vozy již nesly jméno Favorit a série vedle běžných sedanů zahrnovala také roadster, tudor a  polokabriolet se shrnovací střechou "aerable". Jeden sedan měl dvoukarburátorový motor a označení TS.
 

Obrázky (13) a (14) znázorňují dvě zajímavá provedení prototypů 990 Favorit. První vůz nazvaný "aerable" postavili v rámci ověřovací série v roce 1961: má otevírací výřez ve střeše a řízení vpravo. Druhý, který vznikl na přelomu let 1962/3 přestavbou jednoho z původních sedanů Favorit, dnes naleznete v mladoboleslavské expozici. Nešťastná koncepce jeho pohonné jednotky naležato s sebou přinesla tolik komplikací, že od ní bylo nakonec upuštěno.
Oba vozy představují téměř definitivní provedení základního tvaru karosérie.

(13)
990 z r. 1961:
 Škoda Favorit

(14)
kombi 990
 z přelomu 1962/3
 

Vedle prototypu 990T, budoucí Škody 1000MBX, existoval také ve dvou prototypech 991 roadster se snímací střechou hardtop. První z nich byl postaven v rámci 50kusové ověřovací série (viz výše). Druhý vůz z roku 1962 (15) měl již definitivní podobu předních blatníků.

Světlomet posunutý  vzad existuje na výkrese datovaném již k 11.7. 1960. První snímky  hotových vozů v tomto provedení pocházejí ze zmíněného roku 1962 a vyobrazují sedan, roadster (15) i tudor (16). 

Ucelenou galerií snímků prototypů naleznete na adrese:
http://www.embecko.inczech.net

(15)
hardtop 991
 z r. 1962

(16)
tudor 990T
z r. 1962
 

Škoda 1000MBX, neboli 990T (čili Tudor), představuje lahůdku sériové totalitní produkce. Vůz vznikal v letech 1960 až 1966, zpočátku společně s vývojem čtyřdveřové sestry  (první prototyp byl postaven v rámci 50kusové ověřovací série, další dva následovaly v roce 1962 a 1963), později výběrem a úpravou dílů z již rozběhnuté sériové výroby MB. Oficiální datum zahájení výroby bylo 1.10.1966, ačkoliv homologační zkoušky sériového vozu v ÚVMV (Ústav pro výzkum motorových vozidel) byly ukončeny až na přelomu 1966/67.  K 5. 10. 1966 měla automobilka k dispozici 4 hotové vozy určené pro výstavy, avšak pouze dva z nich byly osazeny dvoukarburátorovým motorem. Jeden z vozů je zde. Do konce roku se podařilo smontovat způsobem připomínajícím manufakturní výrobu ještě několik desítek vozů odlišujících se od pozdější produkce mj. absencí hliníkových mezikruží ráfků, jiným čalouněním dveří či plechovým spodním víkem motoru. Většina těchto vozů byla dodána vybraným zákazníkům, kteří je testovali v běžném provozu: ředitel AZNP Novotný, Ing. Hausmann, vedoucí vybraných servisů atp. K běžným zákazníkům se první vozy dostaly až na počátku roku 1967. Celkem se vyrobilo 2517 vozů tudor: 1403 dvoukarburátorových tisícovek v letech 1966 až 1968 a 1114 jednokarburátorvých vozů Š1100MBX - modelů ´68 a ´69 (od ledna 1968 do ukončení výroby MB).

Protože jediným dostupným pramenem o vývoji tudoru MBX je archív automobilky, jsou všechny zde uváděné informace čerpány z tohoto zdroje.
 

2/ Z výše uvedené zprávy a ze "Zprávy o stavu připravenosti náběhu sériové výroby MBX" k 5.10. 1966" je možno vyčíst následující:
K uvedenému datu bylo mimo čtveřici zmíněných výstavních vozů rozpracováno dalších 33 karosérií tudor: 6 svařených, 22 olakovaných, 5 osazených (1 kompletně - kompletace vozu mimo linku). Dále bylo sestaveno 36 motorů, z nichž 5 prošlo zkouškou na brzdě a 2 byly již odzkoušeny v předváděcích vozech.

O jednom z těchto vozů si můžeme učinit představu na základě následující zprávy:

3/ Zpráva ze dne 24. listopadu 1966:

Specifikace vozu Š 1000 MBX /Tudor/ pro generálního ředitele s. Novotného

4/ Předběžná zpráva  ÚVMV Praha z 14.12.1966

Zkoušky osobního automobilu Škoda 1000 MB-X - tudor
První MBX, které se ÚVMV dostalo do rukou, byl jeden ze čtveřice předsériových vozů (viz zmínka ve zprávě z 12.9.1966). Když ve 3/4 1966 naběhla "výroba" tudoru, testovala zkušebna druhý vůz.  Dočtete se mimo jiné o věcech, jakými byla mizerná kvalita tlumičů PAL (přechodně nahrazeny MONROE), absence odrušovacích členů podle aktualizované vyhlášky z r. 1966 (KABLO nebylo schopno dodat včas a v dostatečné kvalitě uhlíkové zapalovací kabely - od 12. série, tedy od roku 1967, výrobce přechodně montoval LUCAS)...
 

Jeden z prototypových agregátů 990T, v dodatku ke katalogu ND vročeném 1964 označován také jako MBS:
hlava, ventilové víko, dynamo, řemenice, zapalovací kabely aj. odpovídají prvním sériím MB, vzduchový filtr ani tlumič výfuku se do sériové výroby nedostal.

Škoda 1000 MB byla oficiálně představena s téměř dvouletým zpožděním 21. března 1964 na tiskové konferenci pořádané vedením AZNP pro novináře.  Na trh byl vůz uveden pouze v základním provedení 1000MB (typ 990 "standard"). Cenou 44000,- Kčs překonal Octavii (typ 702) o 6000,-. Za tuto cenu byl k mání na pořadník v síti Mototechny.
Do konce roku 1964 bylo vyrobeno 18331 vozů.
 

(17)
990 na výrobní lince
 

(18)
990 ve výpravně

V prvním provedení - jako model ´64 -  se automobil 1000MB  vyráběl jen s drobnými úpravami až do 7. série, tedy do počátku roku 1966. Viz obrázky (19) , (20) , (21) a (22).

(19)
990 z r. 1964: 1000MB
odstín 432

(20)
990 z r. 1964: 1000MB
odstín 425

(22)
990 z r. 1965: 1000MB
odstín 113/1405
 

(21)
990 z r. 1964: 1000MB
odstín 831/8130

S příchodem 8. série na prahu roku 1966 se na trhu objevil modernizovaný typ 721 (představený v předchozím roce na strojírenském veletrhu v Brně) a v 9. sérii naběhla také výroba druhého provedení 1000MB deLuxe. Vozy byly prezentovány jako model ´66. V roce 1966 byly v prodejnách Mototechny k dostání konečně již také zástěrky za zadní kola.
 

Vůz ve standardním provedení 1000MB si až do 11. série ponechal původní karosérii, upraven byl alespoň ovál masky (22). Změny oproti typu 990 byly především na motoru a znamenaly zvýšení výkonu o cca 5 k.
Provedení 1000MB deLuxe dostalo hned od počátku modernizovanou karosérii s upravenými kapsami v zadních blatnících a úzkým oválem masky. Odlišná byla též barva továrního znaku - červený šíp na bílém poli a stříbrno-červený typový štítek na zádi.

(23)
1000MB, 721 standard
8.-11. série z r. 1966
 

(24)
1000 MB, 721 od 12. série
 

Ve 12. sérii (od počátku r. 1967) se i standardní provedení 1000MB konečně dočkalo upravených zadních blatníků a cena vozu se vyšplhala na 45600,- Kčs (24), (26) *. Provedení deLuxe se v té době již odlišovalo ozdobným mezikružím ráfků a lištami prahů (od 10. série, cena 48900,- Kčs) (25).
Vozy standard vyráběné od 12. do 15. série a vozy deLuxe od 10. do 15. série byly také označovány jako model ´67.

*/ "Rodinka na výletě": Jedná se o ateliérové snímky vozu, který byl postaven již na sklonku roku 1965 v podobě, v níž se však vyráběl až od 12. série, tedy od počátku roku 1967. Interiérově vůz pochopitelně odpovídal svým současníkům, tedy modelu ´66. Další snímky z prospektu zde.
 

(25)
1000MB deLuxe od 10. série


 

(26)
1000 MB, 721 od 12. série

 

Březnový ženevský autosalon 1966 byl dějištěm oficiální premiéry typu 990T, tedy vozu 1000MBX deLuxe. Tuzemská veřejnost se prvních snímků vozu dočkala až před prázdninami 1966, "ošahat" si jej však mohla teprve na podzim v Brně. Z dobového prospektu se dovídáme, že to byl vůz "mimořádného vybavení, krásného vzhledu a vynikajících jízdních vlastností. Jeho konstrukce vychází z osvědčeného typu Škoda 1000MB deLuxe. Je však vybaven dvěma karburátory. Motor dává o 4 k vyšší výkon a dociluje i vyšší rychlosti."
Pravdou zůstává, že vozu nelze upřít jistou eleganci.
Vyráběl se v Kvasinách.
 

Na obrázku (27) je jeden z výše zmíněné čtveřice vozů smontovaný v 9. sérii ještě bez ozdobného mezikruží ráfků - to se na vozech objevilo až od 10. série (28). Dvoukarburátorový motor byl v letech 1967-8 montován také do čtyřdveřové karosérie a vůz s typovým označením 710 byl nabízen jako Škoda 1000MBG deLuxe za cenu 49900,- Kčs.

Stránky věnované vozům MBX:
http://www.skoda-mbx.com
 

(27)
1000MBX deLuxe
990T z léta 1966
 

(28)
1000MBX deLuxe od 10. série
990T z r. 1967
odstín 436/4370

 

Drobné úpravy automobilka prováděla průběžně, takže provedení, které představila jako model ´68 (29) (od konce 15. série), se na první pohled lišilo pouze plastovým vnitřním zpětným zrcátkem a bočními ukazateli směru v předních blatnících, které nahradily poziční světla v zadních sloupcích.
V průběhu výroby však byla obohacena modelová nabídka.
 

Od ledna 1968 (v 16. sérii) byl do výroby zaveden nový typ 715 (30) se zvětšeným motorem o vyšším výkonu představený na brněnském veletrhu na podzim předchozího roku. Nesl označení 1100MB deLuxe.
Test vozu 1100 MB deLuxe naleznete v části pro pamětníky.
Tentýž motor se začal montovat také do karosérie MBX, čímž vznikl typ 723, tedy 1100MBX deLuxe (31).
 

(29)
1000MB
721 od 15. série
odstín 1025 

(31)
1100MBX deLuxe
723 z r. 1968, od 16. série
 

(30)
1100MB deLuxe
715 z r. 1968, od 16. série
odstín 4270
 

V rámci posledního modelového roku ´69 (od 18. série) prodělal vůz Škoda MB několik výraznějších změn. Především byla ukončena výroba typů 990T a 710 (1000MBX deLuxe, 1000MBG deLuxe). U sedanů byl tvarově upraven a zesílen skelet vozu v prostoru kabiny. Všechny změny na karosérii pak znamenaly zvýšení hmotnosti vozu přibližně o 30kg. "Ovál" masky byl nahrazen dělenou vodorovnou lištou s nápisem ŠKODA. Od 18. série do ukončení výroby tedy AZNP nabízel následující typy: 1000MB (45 699,- Kčs), 1000MB deLuxe (48 900,- Kčs), 1100MB deLuxe (51 700,- Kčs) a 1100MBX deLuxe (52 900,- Kčs).
 

Vozy modelu ´69 se dále vyznačovaly absencí  bočních ukazatelů směru (pouze na přání), plastovým nápisem na zádi a emblémem s černým podkladem a stříbrným šípem, jednotným pro provedení standard i deLuxe*
(32, 33, 34).

*/ u prvních kusů modelu 1969 ještě dobíhala montáž původních emailových emblémů

(32)
1000MB
721 z r. 1968, od 18. série
odstín 1019

(33)
1000MB deLuxe
721 z r. 1968, od 18. série
odstín 1025
 

Pouze některé vozy v tuzemském provedení deLuxe byly vybaveny vnějším zpětným zrcátkem již v továrně. V tom případě se jednalo o zrcátko v blatníku. Do některých exportních zemí (např. Německa) musela být vnějším zpětným zrcátkem vybavena všechna auta, tj. i vozy 1000MB "standard" od počátku vývozu v roce 1965. Toto výrobce řešil zpočátku nákupem v zahraničí - viz například vůz MBX pro ředitele Novotného nebo tento detail z roku 1965 (povšimněte si opačné "nožky").
Většina řidičů si však za zrcátko musela při koupi auta připlatit. Druhé a zdaleka nejrozšířenější provedení je na obr. (35).

(34)
1100MBX deLuxe
723 z r. 1968, od 18. série
odstín 8220
 

(35)
zpětné zrcátko na ´69

začátek stránky

zpět na úvodní stránku